Ačkoliv Kanada patří k západnímu světu a někomu se může zdát, že je to tu stejné jako u nás v české kotlině, tak se to přece jen nepatrně liší. Spousta věcí tu je stejných, ale spousta jen zdánlivě stejných.

Lístečky na chodníku
Čím bych tak začala? Nejdřív nás zarazilo asi to, že nám hned první den pomohli dva lidé, jen tak. Poté, co někteří z nás přišli o řízky, to byla příjemná změna. Mezi naše další postřehy patří zajímavé módní kreace. Toho si jako první všimla Evka; pořád se nemohla vzpamatovat, co tu chodí za exoty, a chtěla si je fotit. Je tu daleko populárnější tetování, to má snad každý, koho jsme potkali. Možná je to tím, že tady lidé moc neřeší, co má kdo na sobě, a jsou daleko liberálnější. U nás všichni chodí podle předepsané módy. Ale zkuste zkombinovat modré vlasy, světlé krátké letní šaty s kytičkama a k tomu černé kozačky. Popřípadě výrazně zelené silonky, modrou riflovou sukni, bílé triko a černý svetr. A samozřejmě sem tam nějaké tetování nebo číro. Občas to vážně vypadá, že tu nemají zrcadla.

Fronta na trolejbus
Fronty u trolejbusů, mazec. Hezky na konec fronty a popořadě, času je dost, řidiči nejsou vynervovaní a protivní, ale pohoda, klídek. Auta, v průměru větší než u nás. Semafory za křižovatkou a na červenou můžete jet doprava vždycky.

Semafory za křižovatkou, značení ulic.
Samozřejmě jsme už stihli i návštěvu místího baru/hospody. Vyrazili jsme v pátek večer a doufali, že bude ještě někde místo, protože nás bylo celkem dost. Místo bylo. Objednali jsme si místní pivo, které se místo v půllitrech nosí v pilcheru a rozlévá se do skleniček. Většinou každý stůl vypije tak jeden dva za večer. My - jako správný český stůl - jsme dali asi šest. No a protože pivo tady je silnější než naše, asi pětiprocetní, tak bylo veselo. A samozřejmě se to projevilo i na účtu, protože tam každý z nás nechal asi 20$.

Návštěva místní hospody.
Nikde se tu nekouří. Prostě super, ani v hospodě, ani na ulici. To chci u nás taky.