Macecha je ve své podstatě handlivé slovo. Ve většině pohádkách je macecha zlá ženská, která se provdá za hodného muže. Spíš ho uloví nějakými kouzly, protože do té doby to byl samotářský muž vyhýbající se všem nadbíhajícím hodným ženám. Žijící poklidně sám se svými dětmi a stále myslící na svoji hodnou nebožku ženu, kterou z celého srdce miloval a která byla jeho pravá láska.
Ta zlá žena si vezme onoho nebohého muže. Jeho děti přijme za své a přivede si ještě svoje děti. Od té doby jde vše od deseti k pěti. Z manžela je najednou neschopný podpantoflák. Macecha všem poroučí a rozkazuje. Děti od otce musí pracovat více než předtím. Jsou utlačované, mají míň a horší jídlo a vůbec se celkově nemají moc dobře. Naopak děti od macechy si žijou jako v bavlnce. Mají všeho dostatek a nemusí pro to ani hnout prstem. Zvláštní, že děti od macechy nebývají moc inteligentní. Vlastně bývají úplně blbé. Děti od muže by pravděpodobně patřili do Mensy, kdyby v pohádkách něco takového bylo. Přesto se jim na začátku nedaří a v soubojích o otce s macechou a nevlastními sourozenci prohrávají. Když už to vypadá beznadějně, tak se karta obrátí. Dobro zvítězí nad zlem. Děti porazí macechu a vysvobodí tatínka z jejích spárů a pošlou ji i s jejími dětmi do háje.
Škoda, že ve skutečnosti to taky není tak jednoduché a černobílé a ne všichni rodiče jsou ti pohádkoví.