Podzimní Blatiny

10. listopadu 2009 v 0:49 |  Stalo se

(23.10 - 25.10. 2009)

A je to tu zas. I letos na podzim se konal kurz horolezeckého oddílu Vertical. Tak jako každý rok i letos Hanka vyhrožovala, že nás tam bude hodně a že je hodně nováčků. Tentokrát jsme ale museli dát Hance za pravdu. Nováčků bylo opravdu nějak moc. Naštěstí byl páteční večer, nováčky čekala úvodní mírně nudná a předlouhá přednáška a nás celý dlouhý večer.

Byli jsme vyexpedováni do velké ložnice, kde byli ubytovaní právě převážně nováčci. Ještě než jsme se odebrali do klidnějších vod, politovali jsme Tomáše, letošního pomocníka. Ještě že s sebou máme kytaru. O zábavu bylo na delší dobu postaráno. Projeli jsme pár písniček, všechny Já, písničky a naučili jsme se operu o topící se princezně. Ještě zbývalo rozdělit důstojníky na lodi a zbytek posádky, ať si políbí … Dorazili další členové a Péťa dostal spásný nápad sjet pro basu. Mezitím se u kytary vystřídali další. Kdo by byl tušil, že máme v oddíle tolik kytaristů.

Večer začínal být pokročilejší, ubývalo slivovice i piva. Vrátili se nováčci z přednášky. Letos nějak pozdě. Vypadali, jako by minimálně poslední hodinu nevnímali a k našemu veselí se nepřidali. Proto jsme se i s kytarou přesunuli do teď již prázdné jídelny. Sysel upravila Martinovi účes podle nejnovější módy a vesele se pokračovalo dál.

Sobotní ráno, když zakokrhal kohout, nás přivítalo mlhavé počasí. Dozvěděli jsme se, že v kuchyni je binec a že si tam někdo dělal torteliny. Taky koho bolí hlava stejně jako Goofyho. Nikoho. Pomalu jsme se trousili na snídani. Opět fronta na vodu. Letos je ta konvice alespoň trochu rychlovarná.

Poskládali jsme se do aut a hurá na Čtyři palice. Je zajímavé, že cesta od aut na Palice vede každý rok jinudy. Tam už Honza rozděloval nováčky ke starším. Mně a Jurovi byl přidělen Honza, poprvé na skalách. Počasí odpovídalo kurzům na Blatinách. Bylo hnusně. Jen ten sníh letos chyběl.

Prima počasí na lezení.

Vystáli jsem si frontu na jedu z trojek a hurá nahoru. Snad si letos nezvrtnu kotník. Ruce mi zmrzly už pod skálou a teplý ponožky se mi do lezek nevejdou. Nahoře byl krásný výhled. Byly vidět všechny Čtyři palice a první tři smrky za nimi. Odpoledne se počasí lehce umoudřilo. Bylo vidět asi o pět smrků dál. Nahoře bylo celkem živo a ze zdola se nahoru nesla ozvěna: "Za kolenem, za kolenem".

Nádherný výhled do kraje.

Přemýšlím, jestli držím nějaké madlo, nebo jestli už jsem přimrzla ke skále. Nástup na cestu je mokrý a klouže. Použiju Peťanovu lezeckou techniku dvě tempa po presu. U prvního borháku už mám alespoň trochu pocit bezpečí. Od půlky je skála dokonce i suchá.

Večer je jako obvykle zamluvená hospoda u Kosků. V hospodě bylo trochu narváno. Vrchní se tvářil, že ho strašně otravujeme a kdo přišel po osmé, už si neměl kam sednout. Jenže na chatě čekala kytara, a tak jsme se oproti tradici zvedli docela brzo a vydali se zpátky do jídelny. Tam postupně dorazila většina zbytku z hospody a párty pokračovala na chatě.

Výhled z Drátníku.

V neděli nás přivítalo o poznání lepší počasí. Sluníčko a i teplo. Po snídani následoval úklid bordelu, co jsme tam za ty dva dny napáchali. Ještě hromadné foto a pak hurá na Drátník. Opět jsme obsadili celou skálu. Na lehké cesty pro změnu fronta a skála, i přes svítící sluníčko, pěkně studená. Nahoře byl tentokrát nádherný výhled široko daleko. Pěkně jsme si zalezli. Dokonce i Hanka se vydala na skálu, takže chvíli se ze zdola neozývalo obvyklé: "Za kolenem,…". No a pak hurá domů. Příště pojedu zas.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 čísi - Lukyn čísi - Lukyn | E-mail | 28. prosince 2009 v 17:00 | Reagovat

BRAVO BRAVO :-) Je to moc hezký cácorko....mile jsi mne tím překvapila. Teď to možná nemá pro mnohé takovou váhu, ale s postupem času to získá svou patřičnou hodnotu. Myslím, že se ti to povedlo. A proto...nedrž svůj spisovatleský talent pod pokličkou a sem s ním..... :-) ALÉ ALÉ ALÉÉÉÉ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama