Malá Ameriká

28. června 2009 v 18:01 | Cácorka |  Stalo se
Malá Amerika
18. 6. 09
Lomy Amerika jsou opuštěné vápencové lomy v Českém krasu, které jsou spojeny systémem podzemních štol. Takže když jsem dostala nabídku jet tam ty štoly prozkoumat, tak jsem samozřejmě nemohla odmítnout. Čtyři dny měření v ulicích Berouna bylo už tak dost namáhavých, tak proč nejet večer na výlet. Vlakem z Berouna do Srbska a pak hurá pěšky směr Malá Amerika. Po cestě mi bylo řečeno, že slaníme odněkud do Malé galerie, což měl být vstup do podzemního systému štol. Taky jsem se dozvěděla, že se tam nesmí, ale nijak zvlášť mě to nepřekvapilo. Samozřejmě se nesměly vynechat strašidelné historky o Hagenovi a Hance.

Hagen byl prý bývalý SSman, kterého do štol na konci války zahnali partyzáni a on tam od té doby strašil a vraždil. V okolí se prý ztrácelo trampům jídlo a další různé věci. Byli slyšet kroky ve štolách, ale nebyl vidět jejich původce. Občas byl zahlédnut stín na nepřístupných místech a občas někdo zmizel. Každý, kdo v Hagenově štole třikrát zazvoní na traverzu a řekne: "Hagene, vem si mě," tak se tam musí do roka vrátit, jinak zemře.

Hanka byla zase dívka, která tábořila se svým přítelem v jednom z lomů. Na chvíli si odskočila a když se dlouho nevracela, tak ji šel přítel hledat, ale našel jen její boty a stopy, jako by ji někdo odtáhl. Už ji nikdy nespatřil. Na její památku zakopal na dně Jižního kříže kytaru, na kterou jí hrával.

Přišli jsme k lomu Malá Amerika. Bylo asi sedm hodin večer. Povečeřeli jsme sýrové rohlíky a vše přichystali na slanění do lomu. Po slanění nás ale dole čekalo nepříjemné překvapení. Malá galerie, kterou jsme se chtěli dostat do systému štol, byla zamřížovaná. Na poloostrově na dně lomu jsme přemýšleli, co dál. Všechny ostatní přístupy do štol, i přes vodu vzdálené Andělské schody, byly taky zamřížované. To si pospíšili znemožnit všem dobrodruhům výlety. Co teď? Jsme dole na poloostrově v lomu, pomalu se stmívá a cesta ven vede buď prusíkováním zhruba 40 m nahoru po laně, nebo přeplaváním. S botami to ale rozhodně není žádná legrace, málem jsme utopili sebe i boty. Takže moje první letošní koupání se konalo v lomu. Voda byla teplá a mokrá. Rychle se vyškrábat nahoru a vytáhnout batoh i s věcmi z lomu. Další zastávka Pustý lom.

Pomalu se setmělo a my vyrazili, souřadnice v GPS. Pustý lom leží zhruba 300 m od Malé Ameriky. Všude je tma, les praská a zní to, jako by tam pořád někdo chodil. Začínají se všude objevovat tisíce světlušek a lákat nepozorné dobrodruhy do propastí, potvory. Lom jako by ožíval. Sestupujeme opatrně do Pustého lomu a chvíli se kocháme pohledem na světlušky a pak už míříme do štol. Procházíme Diabasovou štolou do lomu Jižní kříž. Po cestě vyplašíme jednoho netopýra, procházíme mlhou, obdivujeme diabas a malé krápníky a já ve stropě objevuji nastřelovací hřeby; profese se nezapře. Všude kape voda, stísněný prostor, tma a pověst o Hagenovi a Hance vytvářejí strašidelnou atmosféru. Došli jsme do Jižního kříže a nacházíme mohylu, kde je zakopaná kytara. Přidáváme kamínek, přemítáme, jestli tramp ještě někdy po zmizení Hanky hrál, a loučíme se s Hankou. Po cestě zpět opět procházíme mlhou a budíme netopýra. Venku se rozhodujeme, že ještě navštívíme Supí lom a Jahodovou štolu. GPS už objevila potřebné čtyři družice, tak vyrážíme. Tentokrát se nám zhruba po 200 m nedaří najít zmiňované místo. GPS se nějak nemůže rozhodnout, kudy vlastně máme jít, vždy začne ukazovat na opačnou stranu, něž jdeme, a když se otočíme obráceně, jdeme najednou zase špatně. Chvíli takhle pobíháme po pěšinkách a lesem a nedaří se nám Jahodovou štolu nalézt. Nakonec se rozhodneme pro návrat, abychom stihli vlak. Opouštíme les, i tady najednou jako by bylo stísněně. Je dusno jako před bouřkou. Vyrážíme směr Srbsko, teda alespoň si to myslíme. Sice cesta vypadá asi po kilometru nějak jinak, jako bychom tudy nešli, ale někam dojít musíme. Došli jsme na louku, ale neznámou. Alespoň jsou vidět hvězdy. Všechno kolem voní senem, trávou a létem. Vracíme se stejným směrem, ale jinou cestou. Nijak zvlášť netušíme, kde že to vlastně jsme. Konečně cedule a mapa. Ať žijí naučné stezky. Teď už konečně máme správný směr Srbsko. V Srbsku ještě doběhneme noční vlak na Beroun.

To zas byla akce.:) Slanili jsme do lomu, málem se utopili kvůli botám, koukali jsme na světlušky, prolézali štoly, kochali se noční oblohou, bloudili, dobíhali vlak a moc se nám to líbilo. Přemýšlím, proč nám v lese nechtěla fungovat GPS. Třeba za to může Hanka. Určitě nechtěla, abychom šli do štol a potkali Hagena. Ten, když mu jeho oběť takhle utekla, tak nás poslal na opačnou stranu. Tak dík Hanko.
Obr.1.: Mapa štol
Obr.2.: Lom Malá Amerika
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 spoon spoon | Web | 4. září 2010 v 10:10 | Reagovat

ahoj, za mladi jsem mivala prezdivku Cacorka a jezdila jsem na vandry. Dik za pripomenuti znamych mist. Nejsi take geodetka? :)

2 Cácorka Cácorka | 7. září 2010 v 3:07 | Reagovat

[1]: Ahoj, jsem a ty? jinak nemas zac.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama